Pravidelný #VISIčtvrtek, který pro zájemce z řad odborné veřejnosti pořádá pražská agentura Visibility, se po prázdninové pauze vrátil v lehce pozměněném formátu a nad budoucností audioreklamy se zamysleli hned tři přednášející.
Rozhlasové spoty už dávno nejsou jedinou formou komerční audiokomunikace, jejíž možnosti internet neustále rozšiřuje. Stabilní přízeň posluchačů i zadavatelů reklamy si ale nadále udržují i klasická rádia, primárně formou FM vysílání. Zájem o audiobsah navíc poslední dobou ještě zvyšuje stoupající popularita podcastů.
O konferenci informoval také
týdeník Marketing & Media a
oborový server MediaGuru.
Podcasty jako tahoun zájmu
Slovo podcast letos slaví dvacetileté výročí, připomněla zaplněnému sálu Vedle.space Tereza Marková, senior key account manažerka pro audio obsah ve společnosti Seznam. Termín podcasting použil v roce 2004 jako první Ben Hammersley, komentátor BBC a listu The Guardian. Šlo o spojení slov iPod a broadcast, které “mělo odrážet revoluční potenciál publicistických audioformátů, které místo rádia může člověk poslouchat třeba skrz iPod kdykoliv chce”.
Úvodní prezentaci večera obstaral Oldřich Kratochvíl ze společnosti Aleph, která na českém trhu zastupuje obchodní aktivity švédské společnosti Spotify. Celosvětově ji využívá 626 milionů posluchačů, z České republiky jich pochází více než dva miliony. Zhruba polovina z nich si pak službu předplácí a o něco větší půlka využívá aplikaci zdarma s reklamou ve formě nepřeskočitelných půlminutových spotů a prokliknutelných bannerů s možným copy o maximálně čtyřiceti znacích.
Reklama? Jen čtyři minuty za hodinu!
Reklamní čas je na Spotify relativně vzácný, komerční sdělení mohou zabrat nejdéle čtyři minuty v jedné hodině. Zadavatelům doporučil Kratochvíl primárně dva reklamní formáty, Audio Everywhere a Audio Radio. Oba fungují jako kombinace zvukového sdělení a banneru, který může v prvním případě obsahovat CTA button s proklikem. Platforma také inzerentům garantuje, že se jejich reklama neobjeví ve stejném breaku jako spoty přímé konkurence.
Oldřich Kratochvíl
Cílit reklamu je na Spotify možné na základě věku nebo pohlaví, případně oslovit konkrétní skupiny definované podle deklarovaných zájmů posluchačů. Nejsilnějšími skupinami jsou podle Kratochvíla rodiče, sportovci a řidiči. Jako další možný komunikační kanál poradil klientům tzv. Branded Profile, kdy asistující umělá inteligence pomáhá firmám vybrat nejvhodnější hudební doprovod pro jejich zákazníky.
Reklamu na Spotify lze pomocí QR kódů propojit i s outdoorovými nosiči, propojení s “růžovými zastávkami” MHD už využil třeba Ibalgin. Kratochvíl také doufá, že se v dohledné době objeví lokalizované verze jinde obvyklých služeb, jako jsou krátké videoformáty, umělou inteligencí poháněný osobní DJ nebo balíček patnácti hodin audioknih.
Inzertní balíčky online a FM vysílání
Zájem zadavatelů využívá i společnost Seznam, jejíž audio inventory nabízí přes šest milionů impresí měsíčně. Navíc ne všechny weby je schopen Seznam touto formou zmonetarizovat, což podle Terezy Markové může souviset s některými citlivými tématy nebo investigativní prací redaktorů. Od začátku letošního roku zapojuje Seznam do tvorby audio článků umělou inteligenci, která jich denně načte až tři desítky. “Jako jedni z prvních jsme vytvořili etický kodex pro práci s AI, kdy poslední slovo i odpovědnost má vždy člověk,” zdůraznila Marková.
Součásti firmy jsou i rádia Expres a Classic, které si každý týden naladí přes 220 tisíc posluchačů. Stanice navíc v poslední expandují do regionů, a ze dvou vysílačů v roce 2021 jich je dnes třináct. Obchodní oddělení kromě zvýhodněných online a FM balíčků nabízí i možnost regionálních mutací pro sedm okruhů. “Nejčastěji nabízíme floatingový spot vysílaný napříč našimi projekty ve formě pre-rollu a mid-rollu. Nepoužíváme reklamní breaky a na jedné pozici odbavujeme maximálně dvě reklamy. Na čtyřicet minut poslechu tak vycházejí dva mid-rolly, na dvacet minut jen jeden,” přiblížila prodejní strategii Marková. Zadavatelé navíc mohou v Skliku a Adformu zacílit na publikum audio spotů a oslovit ho pomocí remarketingu.
Rádia budou mít přesnější data poslechovosti
Klasická rádia reprezentoval Radim Malina, obchodní ředitel společnost Active Radio, která zastupuje i nejposlouchanější komerční stanice jako je Evropa 2 nebo Frekvence 1. Upozornil na chystanou změnu, kdy by už v únoru měly být známy výsledky pilotního měření poslechovosti pomocí tzv. audiometrů. Projektu nazvaného adMeter se v první fázi účastní dva tisíce lidí a aktuálně poslouchané stanice se zjišťují pomocí mobilní aplikace.
Během tří let by tak elektronické měření mělo úplně nahradit současný Radioprojekt, který pro určení poslechovosti rozhlasových stanic využíval telefonický CATI průzkum na vzorku patnácti tisíc respondentů. Rozhlasová reklama je navíc podle Maliny i levnější než její internetoví konkurenti, zatímco CPT u Spotify přesahuje stokorunovou hranici, u rádií se počítá s desítkami korun. A že posluchači klasická rádia stále poslouchají, ilustruje i třicet tisíc (!) posluchačů, kteří v případě oblíbených soutěží čekají na lince, aby se dovolali do studia…
