Už devět let vede Ondřej Novák jako výkonný ředitel Asociaci mediálních agentur (ASMEA). Proto jsme se ho v pravidelném #VISIcastu zeptali, čím se ve světě klasických mediálek mohou inspirovat nastupující digitální agentury.

Vystudoval filosofii a historii se specializací na Rusko, aby v roce 1995 nastoupil jako analytik analytického odboru v Kanceláři prezidenta republiky, kde další čtyři roky pracoval. “Dodnes z těch zkušeností žiji,” přiznává Ondřej Novák v aktuálním #VISIcastu. 

Televizi a internet už nelze oddělovat

Po odchodu z Hradu působil čtyři roky u výzkumníků v Medianu a deset let vedl oddělení výzkumu v mediální agentuře Universal McCann. “A ve volném čase běhám půlmaraton,” dodal v odpovědi na úvodní otázku moderátora, zakladatele agentury Visibility Vojtěcha Foukala.  

Je v době, kdy má polovina českých domácností chytrou televizi, ještě relevantní rozdíl mezi televizí a internetem jako mediatypem? Podle Ondřeje už toto dělení nefunguje, protože i televize dnes umožňuje personalizaci reklamních sdělení. “Lineární televize neumřela, jak si před pěti i deseti lety lidé mysleli. Pro některé cílové skupiny má stále zásadní význam,” upozorňuje plannery z digitálních agentur.

Český fenomén pozemní televize

Denní průměrná televizní sledovanost dosahuje u českých diváků starších patnácti let zhruba tří a půl hodin. U starších cílových skupin může být doba strávená u televizních obrazovek i výrazně vyšší, naopak mladší diváci tráví u televize času pochopitelně méně. “Ale i u nejmladších diváků se stále bavíme o desítkách minut denně,” upozorňuje posluchače #VISIcastu Ondřej. Navíc počet lidí deklarujících, že doma vůbec nemají televizi, nedosahuje ani deseti procent.

Mezi diváky lineárního televizního vysílání panuje poměrně vyrovnaný podíl mezi příjemci pozemního a IPTV kabelového vysílání. “Konkrétní televizní reklamu dokáže zadavatel dohledat i po dvou letech od jejího odvysílání. Televize také na rozdíl od internetové reklamy využívá už 27 let tzv. jednotnou mediální měnu, díky níž můžeme velmi podrobně analyzovat ve velkém detailu výkon inzertních kampaní i mnoho let dozadu,” nabízí další důvody pro zapojení televizních stanic do reklamních plánů. 

Tisk, radio a OOH: Klíčový je efekt

Ondřej také přiznává, že aktuální forma tiskových médií není dobrá a print trpí ze všech mediatypů nejvíce. “Stejně jako u klasické televize ale existuje spousta lidí, kterým konzumace médií v tištěné podobě vyhovuje,” argumentuje Ondřej ve prospěch niché titulů. 

Rozhlasové vysílání má jednu výhodu, své posluchače totiž doprovází 24 hodin denně. “Ale z pohledu inzerenta je jedno, kterým kanálem jeho sdělení ke spotřebiteli doputuje. Klient potřebuje svého zákazníka zastihnout v té z hlediska zadavatele nejoptimálnější chvíli,” vysvětluje Ondřej.

Venkovní reklama se podle Ondřeje stále ještě nachází v devadesátých letech. “Ať už se bavíme o práci s plochami, kdy těch interaktivních je minimum, nebo neexistenci jednotného měření,” říká ve #VISIcastu Ondřej.  

Online data nebudou stačit

Podle něj klient potřebuje primárně vědět, jak fungují vybrané komunikační kanály. “Digitální agentury musí v zájmu vlastní sebezáchovy disponovat potřebnými daty nejen z online prostředí,” myslí si Ondřej a dodává, že podle jeho názoru bude například na poli měření videoobsahu  Česká republika za několik málo let nejen na evropské, ale i světové špičce.

Tři doporučení digitálním nomádům:

1. Bořte paywally, vyskakujte ze svých bublin, vyjíždějte mimo Holešovice nebo Karlín! Zkuste hospodu v Horní Plané a uvidíte doslova jiný svět…
2. Ne všechno je dnes digitální. Někdo denně komunikuje s AI, jiný napíše jeden mail za týden. 
3. Maximálně se vzdělávejte i o věcech, jež vás přímo neovlivňují nebo jsou vám dokonce nepříjemné!